Čechův most byl pojmenován nikoliv podle Antona Pavloviče ani podle Františka Ringa, ale podle Svatopluka Čecha, spisovatele druhé poloviny 19. století, který pár měsíců před červnovým slavnostním otevřením mostu roku 1908 zemřel, a uctít jeho památku pojmenováním nového mostu po něm se přímo nabízelo.
Takže pokud si stále pletete pražské mosty a nejste si jistí, který je vlastně ten Čechův most a čím se zapsal do historie, bude tento článek pro vás.
ČECHŮV NEBO MENDELŮV?
Toto pojmenování, tedy Čechův most nebo taky most Svatopluka Čecha, bylo přerušeno pouze během druhé světové války přejmenováním na Mendelův most, a to podle Gregora J. Mendela (1822-1884), genetika německého původu, který v augustiniánském klášteře v Brně křížil hrách a objevoval tak základní zákony dědičnosti.
SECESNÍ MOST
Železný obloukový most si určitě oblíbíte díky jeho bohatě zdobným secesním prvkům. Vzhledem ke svému secesnímu stylu se na první pohled liší od všech pražských mostů, takže jej určitě jednoduše rozpoznáte. Při komentované prohlídce RANDE S PRAŽSKÝMI MOSTY nebo RANDE SE SECESNÍ PRAHOU jej v těchto končinách nikdy nevynechám.
NEUSKUTEČNĚNÝ „VELKOLEPÝ“ PLÁN
Když na konci 19. století vypsala pražská městská rada soutěž na projekt asanace Josefova (bývalého židovského ghetta) kvůli nedostatečným hygienickým podmínkám, které byly častou příčinou nemocí a následných úmrtí, byla vznesena myšlenka, že by se po vzoru Paříže mohl vytvořit široký bulvár, který by propojil Václavské náměstí se Staroměstským a dál vedl přes Josefov až k řece, kde by stál reprezentativní most.
Na druhé straně řeky by pak byl v letenském svahu prokopán koridor a bulvár by tak pokračoval až na Letnou. Dodnes se zachovaly návrhy na tento úchvatný projekt architekta Čechova mostu JANA KOULY (1855-1919).
Z dnešního pohledu snad buďme rádi, že se takový nápad ve své úplnosti neuskutečnil, že historická zástavba mezi Václavským a Staroměstským náměstím zůstala zachována.
Myšlenku bulváru v tehdy nově postavené moderní čtvrti splňuje pouze Pařížská ulice, která vznikla rozšířením a narovnáním původní Mikulášské ulice v bývalé židovské čtvrti a výstavbou nových honosných domů.
Secesní Čechův most tedy navazuje na dnes luxusní Pařížskou ulici, stojí v nejužším ohbí řeky a je nejkratším ze všech pražských mostů (pro porovnání – měří 169 m, kdežto pro představu třeba Karlův téměř 516m). Více o fenoménu pražských mostů najdete v sadě karet Rande s Prahou do kapsy – MOSTY.
Jeho vozovka byla podle projektu architekta JANA KOULY „vydlážděna“ kostkami 13cm špalíků z australského dřeva Jarrah, to prý proto, aby ekvipáže (kočáry s koňským spřežením) při jízdě příliš nerachotily a měkce dosedaly. V případě tohoto exotického dřeva, které bylo lehké a odolné, šlo o dostatečně luxusní záležitost.
GÉNIOVÉ
K výzdobě Čechova mostu byli přizváni umělci, jakým byl například sochař ANTONÍN POPP (1850-1915), který se stal autorem čtyř třímetrových soch Géniů (Viktorií), postavených na 17,5 m vysokých dutých sloupech, kterými vede žebřík až do zasklených železných luceren na vrcholku.
Tyto sloupy jsou postaveny na tehdejších výběrčích budkách mýtného. Za přechod přes most se totiž až do roku 1925 platilo a výběrčí měli v malých přístavcích na okrajích mostu své zázemí.
Sochy Géniů drží pozlacené ratolesti a vždy po dvou z každé strany mostu jsou obráceni čelem k příchozím na most. Vypadají jako andělé a přiznám se, že kdysi dávno, když jsem byla v Praze nováčkem, byl pro mě tento most prostě „ten most s anděly“. 😊
HYDRY
Co rozhodně upoutá vaši pozornost, jsou sochy na zhlavích dvou mostních pilířů, a to z obou stran. Tento most byl vlastně symbolickou branou vstupu do města přes Vltavu. Až někdy pojedete vyhlídkovou plavbu na lodi, všimněte si čtyř bronzových tříhlavých hyder, které symbolicky ochraňují vstup do města a nedovolí nikomu se zlým úmyslem proniknout. Jejich autorem je sochař LUDĚK WURZL (1865-1913).
SVĚTLONOŠI
Z druhé strany mostu jsou naopak nositelé symbolické ochrany v podobě dvou světlonošů s pochodněmi (flambony). Ti svítili na šťastnou cestu těm, kteří po Vltavě opouštěli Prahu. Jejich autory jsou sochaři LUDVÍK HERZL (1877-1944) a KAREL OPATRNÝ (1881-1961).
DALŠÍ VÝZDOBA ČECHOVA MOSTU
Při prohlídce Čechova mostu vás můžou upoutat další zajímavé detaily výzdoby, například bronzové výplně s delfíny a personifikacemi Prahy, patice stožárů s beraními hlavami a postavami, jako jsou voraři nebo nosiči vody. To mám na secesi ráda – to množství ornamentů a různých detailů. I proto jsem secesi věnovala samostatný eBook Secesní RANDE S PRAHOU.
Most je taky ozdobený dvěma sty žárovek, které jej po setmění osvětlují v pásu dolní části oblouků a mění barvu – při večerní jízdě na lodi tak Čechův most zcela jistě poznáte.
Ačkoliv se výše zmíněná výzdoba mostu zachovala, dřevěné špalíky na vozovce už vzaly zasvé (v roce 1961 byly odstraněny poslední pozůstatky kostek, které prý byly tak vyježděné, že v některých místech zbylo z původních 13 cm pouhých 5 cm) a byly nahrazeny asfaltem, stejně tak z chodníků zmizela původní mozaiková dlažba s motivy rybiček, kterou tvořily malinké kostky v barvách trikolóry.
To ovšem nijak neničí krásu Čechova mostu, po němž už sice dávno nejezdí kočáry, který má ale své místo už více než sto let mezi ostatními, celkem osmnácti pražskými mosty přes řeku Vltavu.
Při tvorbě tohoto článku jsem významně čerpala z knihy PRAŽSKÉ MOSTY od autorů Jan Fischera a Ondřeje Fischera (vydala Academia, v Praze roku 1985).