Vzpomínka na léto

Rande s Prahou

Už si ani nepamatuji, kdy poprvé jsem se dozvěděla o fontáně VĚJÍŘ ŽOFIE CHOTKOVÉ, která stojí v předpolí Písecké brány, jestli v novinách, na internetu nebo jsem ji zahlédla z tramvaje číslo 22, která kolem ní projíždí..

Rozhodně pokaždé, když tramvají kolem fontány jedu, mám radost z toho, že vznikla tak esteticky krásná a nápaditá fontána.

A protože si myslím, že od jejího slavnostního odhalení v červnu letošního roku uplynulo ještě málo času a zatím se málo o fontáně ví, rozhodla jsem se vám ji představit a navnadit vás k její návštěvě..

OVANUTÍ PRVNÍ – VÍTĚZ V SOUTĚŽI

Fontána akademické sochařky Martiny Hozové byla vybrána ve veřejné soutěži Městské části Prahy 6 o dílo spojené s Žofií Chotkovou, do které bylo přihlášeno 51 návrhů.

Soutěž probíhala už v roce 2014 a původním záměrem bylo odhalit vítězný návrh v červnu téhož roku, ke stému výročí sarajevského atentátu, při kterém 28. června 1914 zahynula právě Žofie Chotková spolu se svým mužem, následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d´Este.

Slavnostní odhalení fontány se nakonec konalo až o pět let později, tedy letošního 17. června 2019 (jen několik málo dní před 105. „výročím“ atentátu).

Podívejte se na video z youtube, které vytvořila PRAHA TV ze dne slavnostního odhalení fontány:

zdroj: youtube.com

V den odhalení byly k Písecké bráně postaveny i billboardy s texty o osobnosti Žofie Chotkové a Františku Ferdinandu d´Estem a vůbec o době, ve které žili, atentátu i počátku 1. světové války.

Čtivě a srozumitelně řešené billboardy u Písecké brány stále stojí, tak se do nich můžete při návštěvě fontány začíst..

OVANUTÍ DRUHÉ – ŽOFIE CHOTKOVÁ

Přiznám se, že do doby, něž jsem se o „Vějíř“ začala zajímat, jsem moc o ženě jménem Žofie Chotková nevěděla.

Ona a její osud mě ovšem natolik zaujal, že už jsem domů pořídila tři knihy o ní i její lásce s Františkem Ferdinandem d´Este a strávila s nimi celé léto.. 😊 Příběh by vydal na román nebo si jej dokáži představit jako romantický a zároveň napínavý historický film..

Mladičká hraběnka Žofie Chotková
zdroj fotografie: cysnews.cz

Hraběnka Žofie Chotková pocházela ze starobylého rodu Chotků. Její dědeček Karel Chotek (1783-1868) jako nejvyšší purkrabí Království českého v letech 1826-1843 se zasloužil o mnohá zlepšení infrastruktury, a to nejen v Praze.

Kromě jiného nechal v Praze zbudovat serpentinu – silnici – vedoucí z Klárova k Letohrádku královny Anny, zpevnit vltavské nábřeží či zbudovat druhý pražský most na místě dnešního mostu Legií (řetězový most císaře Františka I. z roku 1841). Po Karlu Chotkovi se jmenují i sady v blízkosti Letohrádku, o jejichž založení se zasloužil – Chotkovy sady.

Za tramvají už jsou vidět stromy v Chotkových sadech – z nich je mimořádný výhled na Prahu

Žofiin otec Bohuslav Chotek zase ve službách císaře Franze Josefa I. působil jako diplomat a k jedněm z jeho zásluh patří dojednání svatby mezi korunním princem Rudolfem (1858-1889), synem císaře Franze Josefa I., a belgickou princeznou Stefanií (1864-1945).

Žofiini nejbližší předkové tedy měli ve své době znějící jméno, avšak Chotkové, ačkoliv patřili ke šlechtickým rodům, nikdy nebyli vládnoucím rodem, což pro budoucí osud Žofie mělo důležitý význam.

DVORNÍ DÁMA

Žofie Chotková (1.3. 1868-28.6. 1914) se v mladém věku stala dvorní dámou u arcivévodkyně Isabelly de Croy (manželka rakouského arcivévody Bedřicha Rakousko-Těšínského), kde se seznámila s Františkem Ferdinandem d´Este (18.12. 1863-28.6. 1914), který se po smrti svého otce Karla Ludvíka (bratra císaře Franze Josefa I.) v roce 1896 stal následníkem trůnu.

Rok jejich seznámení se u různých zdrojů liší, někdo uvádí až rok 1896, jindy jsem nalezla rok 1894, ale zmiňována jsou i dřívější léta. Ať už se jejich seznámení odehrálo kdykoli a kdekoli (prý na jednom z pražských plesů), František Ferdinand se zamiloval do vysoké, štíhlé, pohledné brunetky s krásnýma očima a vzhledem ke své vznětlivé povaze i do klidu, který kolem sebe hraběnka šířila.

Jejich vztah byl od počátku tajný, probíhal převážně v dopisech, které se bohužel všechny nedochovaly.

Po prozrazení jejich vztahu ztropila arcivévodkyně Isabella u dvora skandál – tajně totiž doufala, že časté návštěvy Františka Ferdinanda se odehrávají kvůli některé z jejích dcer. Vidina toho, že se stane matkou budoucí císařovny, se však rozplynula poté, co našla ve Františkově medailonku podobiznu Žofie, své dvorní dámy..

Dva zamilovaní – Žofie Chotková a František Ferdinand d´Este
zdroj fotografie: wikimedia.org

VZPURNÝ A ZAMILOVANÝ FRANTIŠEK FERDINAND

František Ferdinand si jako příslušník Habsburské dynastie měl podle regulí vyvolit k sobě ženu jiného vládnoucího rodu. On byl však už několik let osudově zamilovaný do hraběnky Chotkové. Postavil si tedy hlavu a vzpurností, která mu byla vlastní, trval na rodově nerovném sňatku s Žofií.

Celý rok trvalo, než si vymohl na svém strýci císaři Franzi Josefovi I. souhlas k onomu sňatku. 28. června 1900 musel podepsat prohlášení, že se vzdává pro své zatím nenarozené potomky následnictví trůnu.

Hned o tři dny později, 1. července 1900, na zámku v Zákupech (u České Lípy), v kapli sv. Františka z Assisi, měli František Ferdinand s Žofií Chotkovou svatební obřad, při kterém nebyl účasten nikdo z císařské rodiny, z ženichovy strany jen Františkova nevlastní matka a její dvě dcery.

Barokní kaple sv. Františka z Assisi na zámku v Zákupech, kde měli František Ferdinand s Žofií Chotkovou 1. 7. 1900 svatební obřad

Manželství Františka Ferdinanda a Žofie bylo velmi šťastné, často trávili společný čas na zámku Konopiště (doporučuji Vám prohlídkový okruh na Konopišti, který je zaměřen na jejich soukromé komnaty – budete mít zážitek 😊) společně se svými třemi dětmi Žofií (1901-1990), Maxmiliánem (1902-1962) a Arnoštem (1904-1954).

Růžová zahrada na Konopišti
František Ferdinand měl kromě lovu (za svůj život střelil více než 270 tisíc kusů zvěře) zálibu v pěstování růží – na Konopišti byla jeho vášní Růžová zahrada, kterou nechal zbudovat v zámeckém parku a pěstoval v ní prý na dvě stě druhů růží

DISKRIMINACE

Žofie ovšem jako ta „morganatická“ (od slova „morganatický“ sňatek, tedy sňatek nerovný rodem) nesměla svého muže oficiálně provázet na veřejnosti, jezdila v jiném kočáře než její manžel, sedávala u jiného stolu než její muž a císařská rodina, nesměla v divadle ani na dostizích sedět v císařské lóži a vůbec jí vídeňský dvůr dával různými ústrky najevo její rodově nízké postavení.

Nic na tom nezměnilo ani to, že ji císař povýšil v den svatby na kněžnu z Hohenbergu a o několik let později, v roce 1909, dokonce na vévodkyni, díky čemuž směla používat oslovení Její Jasnost (Ihre Hoheit). Žofie ale prý ponížení, kterého se jí u dvora hojně dostávalo, trpělivě snášela.

Její manžel však nesl taková ponižování své ženy velmi trpce. Pro něho se stal nepřítelem každý, kdo Žofii své pohrdání a nadřazenost dával najevo. Oba mnohem raději trávili čas společně mimo císařský dvůr na Konopišti, kde byli v rodinném prostředí šťastní.

Žofie Chotková a František Ferdinand d´Este se svými dětmi, zleva: Arnošt, Maxmilián a Žofie
zdroj: stoplusjednicka.cz

ATENTÁT

28. červen 1914 se neblaze zapsal do dějin jako den sarajevského atentátu. Žofie doprovázela svého manžela na vojenské manévry v Sarajevu a stala se obětí atentátu společně s Františkem Ferdinandem.

Mladičkému, teprve devatenáctiletému, bosensko-srbskému atentátníkovi, který se jmenoval Gavrilo Princip a dodnes jej Srbové oslavují jako národního hrdinu a bojovníka za svobodu, vjeli shodou mnoha nešťastných „náhod“ rovnou pod ruku se zbraní..

Tento čin dal podnět k začátku 1. světové války a Žofie Chotková se tak stala součástí neslavné historie.

NAVŽDY SPOLU

Žofie Chotková nesměla být kvůli svému rodovému postavení pohřbena v Císařské hrobce ve Vídni, do které se pohřbívali příslušníci habsburské dynastie.

Proto se František Ferdinand, jen aby i po smrti mohl spočívat vedle Žofie, svého místa v Císařské hrobce vzdal a už v roce 1909 pro oba připravil rodinnou hrobku na zámku Artstetten v Rakousku, který Habsburkové vlastnili..

Aniž by dopředu cokoli tušil, nechal na hrobku vytesat nápis: „Svázáni svazkem manželství, spojeni stejným osudem“..

Pokud vás osud Žofie Chotkové zaujal, více se o ní dozvíte třeba na webu Českého rozhlasu tady>>

OVANUTÍ TŘETÍ – FONTÁNA A PÍSECKÁ BRÁNA

Je tedy pochopitelné, proč se fontána ocitla právě na tomto místě, v předpolí Písecké brány, respektive v blízkosti Chotkových sadů.

Písecká brána je jedním z pozůstatků po barokním opevnění Prahy (další tři barokní brány se nacházejí na Vyšehradě). Byla postavená v barokním stylu v roce 1721 podle italského architekta G. B. Alliprandiho (1665-1720). Po rekonstrukci mezi lety 2000 a 2002 zde najdete sympatickou kavárnu a galerii.

Fontána ve tvaru vějíře je na pohled krásná. Moc se mi líbí propojení funkce vějíře, který má v horkých dnech ovívat a fontány, která by měla osvěžovat. Tomuto nápadu autorky Martiny Hozové tleskám a ačkoliv jsem neviděla ostatní soutěžní návrhy, nedivím se, že právě její – byť určitě technicky náročný projekt – zvítězil.

Fontána je vysoká 1,75 m, je vytvořená z litiny a žebrovím, které připomíná sklady vějíře, vedou trubky, jimiž proudí ven osvěžující vodní mlha. Ta má podle autorky připomínat století páry a dobu průmyslové revoluce.

Rezavá patina fontány zase připomíná zašlou slávu Rakousko-Uherského mocnářství. A vějíř samotný symbolizuje ženskost výše postavených dam období secese, ve kterém Žofie Chotková žila.

Autorka Vějíře Žofie Chotkové, akademická sochařka Mgr. Martina Hozová (* 1971) pochází z Hradce Králové.  V letech 1989-1995 studovala figurální sochařství na AVU v ateliéru prof. Karla Nepraše a kromě vlastní autorské tvorby a restaurování učí na Střední průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích.

Budiž ještě řečeno, že spoluautorem této nápadité fontány je Jan Paclík, který je zároveň i autorem technického řešení. Výrazně nápomocná při realizaci díla byla i firma MCAE Systems, s. r. o., která navrhla 3D model plastiky a také jihomoravská Slévárna Kuřim, a. s., která fontánu odlila..

No.. klobouk dolů.. mrkněte se na video..

Vějíř Žofie Chotkové v akci.. 🙂

OVANUTÍ ČTVRTÉ – ZASTAVTE SE NA JEDNO OVANUTÍ..

Snad Vás nová fontána Prahy 6 nalákala k návštěvě.. Všimla jsem si, že už jsou u ní dokonce i lavičky, které v době focení někdy v polovině léta ještě k dispozici nebyly.. A taky by se mi líbilo, kdyby děti tahaly doma své maminky za rukáv a říkaly: „Mami a půjdeme dnes zase k vějíři?“ 🙂

Tak ať se fontáně u Písecké brány líbí.. a ať z ní máte radost i vy.. a ať si taky jako já při pohledu na ni vzpomenete aspoň trochu na Žofii Chotkovou a její osud..

Poznámka: Informace o Žofii Chotkové a Františku Ferdinandovi d´Este jsem čerpala především z knihy Eriky Bestenreiner Zakázaná láska u císařského dvora, kterou vydalo Vykladatelství Víkend v roce 2012. Doporučuji k přečtení..

Jeden kolemjdoucí poznamenal, že je to „pěkná sprcha“ a měl pravdu – vodní mlha je sice velmi jemná, ale při delším pobytu v ní vás nápaditá fontána rozhodně nenechá suchým.. 🙂

JAK SE K FONTÁNĚ DOSTANETE?

TRAM 22 z Malostranské směr Bílá Hora, zastávka Královský letohrádek (fontánu najdete asi 50 m od zastávky zpět směrem do centra)

STANICE METRA HRADČANSKÁ (trasa A) – pak pěšky k Písecké bráně (směrem ke Královskému letohrádku)

A pokud byste se chtěli podívat na další zajímavá místa po Praze, stáhněte si zdarma eBook 8 tipů na nezapomenutelný den v Praze>>

Marianna Kadlčíková
Jako milovník Prahy a zároveň její certifikovaný průvodce Vám svými eBooky a blogovými články pomáhám, abyste se Prahou dokázali provést sami!

Autorka eBooků 8 netradičních tipů na nezapomenutelný den v Praze, aneb "Václavák" a "Staromák" už znám a Secesní RANDE S PRAHOU .

Připojte se k obdivovatelům Prahy na facebooku na fanouškovské stránce Rande s Prahou.

Více si o Marianně přečtěte tady>>
Komentáře
  • Chystáte se do Prahy?

    Pořiďte si zdarma eBook 8 NETRADIČNÍCH TIPŮ NA NEZAPOMENUTELNÝ DEN V PRAZE :)

  • Nejnovější články
  • RUBRIKY
  • Potkejme se na facebooku