Barokní skvost II aneb Obrova luxusní poklice

Nejen sv. Mikuláš, ale i samotný chrám sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze obdarovává příchozí.

Sotva vstoupíte dovnitř, jste zasaženi barokní monumentalitou v celé své kráse. Zlato, sochy, andělíčci, fresky na stěnách, prostě stojíte a jste ohromeni a uvedeni v úžas. Jednotlivé detaily jsou tvarově rozdílné, a přesto lahodí oku a duši v jednotné souhře, jako když posloucháte dokonalou symfonii, v níž každý nástroj má svůj smysl a bez něhož by celistvý tvar byl ochuzen.

Pohled nad hlavní oltář

Přiznám se, že když jsem teď naposledy do kostela sv. Mikuláše zavítala, vnímala jsem ani ne tak ohromení, jako spíš přívětivost. Všechny ty vlnící se linie jakoby nevyjadřovaly expresivitu, vášeň a horoucí srdce, ale jako by malé vlnky vlídně pluly po moři a ukolébávaly k vnitřnímu klidu a harmonii. A to je v dnešním světě vzácný dar..

V kostele bylo přibližně dvacet, třicet návštěvníků, kteří se v té mohutné stavbě ztratili. Všichni dodržovali jakýsi klid, mluvili jen šeptem, posedávali v lavicích a sami se nechávali opájet tou klidnou zlatavou krásou.

Po stranách u sloupů, které jsou pokryté umělým mramorem od štukatéra Jana Hennevogela z Ebenbergu, stojí dřevěné sochy z let 1752-1755 s bílým štukem na povrchu a se zlacenými detaily, jejichž autorem je sochař Ignác František Platzer. Budiž řečeno, že umělý mramor vypadá vskutku skvěle a budí zdání opravdovosti, což ještě více přispívá k honosnosti tohoto prostoru.

♥ Freska velkolepá

Zázraky a Apoteóza sv. Mikuláše se nazývá freska, která patří k největším nástropním malbám v Evropě (její rozměr dosahuje přibližně 1500m2). Je dílem vídeňského malíře Jana Lukáše Krackera a byla dokončena roku 1761.

Krackerova nástropní freska

K ní se pojí zajímavá legenda o tom, že při tvoření své fresky zakázal malíř komukoli sledovat jej při práci. Jeden mnich ale mistra neuposlechl a byl zvědavý, jak ono velkolepé mistrovské dílo vzniká (ani se mu nedivím..) a tajně malíře sledoval.

Ten jej však prý zahlédl, zapamatoval si jeho tvář a aby se mnichovi pomstil za to, že porušil jeho zákaz, vyobrazil za trest mnichův obličej na fresku, jak vykukuje zpoza sloupu. Při slavnostním odhalení tohoto úctyhodného díla se ostatní mniši onomu smáli a ukazovali si na něj prstem. Zvláštní, ne?

Žít v dnešní době, litovali by, že taky nekoukali..

Detail sv. Mikuláše z nástropní fresky

 

♥ Sv. Mikuláš ve sluneční lázni

Když jsem se ocitla v chrámu před zavírací dobou, bylo asi půl páté, slunce i zde hraje hru s diváky a svými paprsky hřeje jistá místa v chrámu, která se mění podle slunečního putování.

A k mé velké radosti paprsky právě osvětlovaly hlavní místo v chrámu, a to sochu sv. Mikuláše též od sochaře Ignátze Františka Platzera na hlavním oltáři. Stejně jako na hlavním průčelí kostela se i tady objevují spolu se sv. Mikulášem jako jeho atribut 3 koule – drží je na podnose andělíček (putti) – tedy přesněji, dvě na podnose spočívají a třetí drží světec ve své pravé ruce. Sochu sv. Mikuláše doprovázejí sochy sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského, tedy zakladatele a spoluzakladatele jezuitského řádu.

Sv. Mikuláš ve sluneční záři na hlavním oltáři

Celý hlavní oltář má příjemnou trojúhelníkovou kompozici a přiznám se, že v záplavě všech těch vlnek v chrámu mi jeho stabilita byla celkem sympatická, jakoby právě hlavní oltář uzemňoval jinak rozvlněný chrám – jako takový ten lodivod, co má svůj koráb pevně v rukou – zde tedy sv. Mikuláš s dvěma jezuity..

♥ V kopuli mír

Když tak stojíte před hlavním oltářem, doporučuji vám podívat se vzhůru. Pořádně zaklonit hlavu a nahlédnout do prý nejvyššího chrámového interiéru v Praze (výška až k vrcholu kopule uvnitř chrámu je úctyhodných 57 m) – do kopule zdobené freskou Nejsvětější Trojice od Františka Xavera Palka (toho, co namaloval i na počátku článku zmíněný obraz sv. Xaveria). Výjev vytvořený v letech 1753–1754, v němž světci oslavují Ježíše Krista i Boha Otce, zaujímá plochu přibližně 75 m2.

Nevím proč, ale vždy mám při pohledu do kopulí chrámů pocit, jako kdyby nějaký obr položil luxusně zdobenou poklici na střechu, a pomohl tak zakrýt díru zející do nebe, to aby všichni ti andělíčci kolem neulétli z chrámu pryč..

Freska Nejsvětější Trojice v kopuli chrámu

 Pokračování příště>>